Na stránkách o počasí se vyskytují i základní astronomické pojmy (východ Slunce a Měsíce, svítání, soumrak apod.), s nimiž si někteří uživatelé nevědí rady, a tak chci alespoň některé z nich zde vysvětlit. Všechny časové údaje se mění v závislosti na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a také roční době, proto je nezbytné znát správné zeměpisné souřadnice místa pozorování.
Slunce
Mezi základní pojmy patří zejména:
- sluneční (solární) svítání a soumrak
- délka dne
- sluneční (pravé) poledne
- občanské svítání a soumrak
- občanské poledne
- délka denního světla
- astronomické svítání a soumrak
Sluneční (solární) svítání a soumrak je čas, ve kterém Slunce dosáhne horizontu, bez vlivu atmosférické refrakce. Jedná se tedy o čas východu a západu Slunce. Úsek vymezený těmito dvěma časy je potom délka dne, resp. délka noci.
Sluneční (pravé) poledne je okamžik, ve kterém Slunce prochází místním poledníkem a dosahuje své nejvyšší výšky na obloze. Okamžik slunečního poledne závisí na zeměpisné délce místa a datu. Tento čas se obvykle liší od času tzv. občanského poledne. Opakem poledne je půlnoc. V České republice je rozdíl mezi slunečním polednem v Chebu a Ostravě asi 25 minut.
Občanské svítání a občanský soumrak je čas, kdy je ještě dostatek světla pro objekty, abychom je odlišili bez pomoci dalšího světelného zdroje. Laicky vyjádřeno je to období, kdy lze dobře rozlišit barvu volně zavěšené barevné nitě. Slunce se v té době nachází maximálně 6° pod horizontem.
Občanské poledne je definováno jako 12:00 hodin místního času.
Délka denního světla je doba od občanského svítání do občanského soumraku. Oba tyto okamžiky nastávají, když se střed slunečního kotouče nachází 6° pod obzorem. V českých zeměpisných šířkách trvá doba od občanského svítání do východu Slunce či od západu Slunce do občanského soumraku v období kolem letního slunovratu přes 45 minut, kolem zimního slunovratu 40 minut a nejkratší dobu trvá okolo jarní a podzimní rovnodennosti, přibližně 35 minut.
Schématicky je to znázorněno na následujícím obrázku:
Nautické svítání a nautický soumrak je období, kdy Slunce je v rozmezí od 6 do 12° pod obzorem. Je to období, kdy venku lze prostým okem rozeznat obrysy předmětů a nejjasnější hvězdy. Doba od nautického soumraku do nautického svítání se nazývá nautická noc.
Astronomické svítání a astronomický soumrak je období, kdy Slunce je v rozmezí od 12 do 18° pod obzorem. Je to čas, kdy ztmavne obloha a prostým okem jsou pozorovatelné hvězdy až do 5. magnitudy (samozřejmě pokud neruší jiné světelné zdroje). Doba od astronomického soumraku do astronomického svítání se nazývá astronomická noc.
Obecně platí, že fáze svítání a soumraku jsou nejkratší u rovníku, kde Slunce v době rovnodennosti vychází a zapadá v pravém úhlu k obzoru a v průběhu roku se jeho délka významně nemění. S rostoucí zeměpisnou šířkou se doby trvání svítání a soumraku prodlužují a zároveň se k sobě přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky dochází po určitou část roku k jejich splynutí. V zeměpisných šířkách mírného pásu (např. Česká republika) je nejkratší soumrak či svítání začátkem března a v první polovině října (cca 55 minut) a nejdelší před a po letním slunovratu (cca 3 hodiny a 55 minut), kdy soumrak trvá celou noc (pravá - astronomická noc nenastává). V polárních oblastech může trvat soumrak několik týdnů i déle.
Měsíc
Mezi základní pojmy patří zejména:
- východ a západ Měsíce
- fáze Měsíce
- viditelná část Měsíce
- stáří Měsíce
Východ a západ Měsíce je čas, ve kterém Měsíc dosáhne horizontu bez vlivu atmosférické refrakce. Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,53 dne a to je i doba, která uplyne do dosažení téže fáze vzhledem k Zemi. Proto každý den vychází i zapadá Měsíc o něco později než předchozí den. Z tohoto důvodu může nastat stav, kdy Měsíc v aktuálním dni buď nevyjde, neboť vyšel před půlnocí předchozího dne, nebo nezapadá.
Základní fáze Měsíce se nazývají Nov (nový Měsíc), první čtvrť, úplněk a poslední čtvrť. Používány jsou i další - dorůstající srpek, dorůstající Měsíc, couvající Měsíc a couvající srpek.
Viditelná část Měsíce je dána vzájemným okamžitým postavením Slunce, Země a Měsíce. Vyjadřuje (v %) jaká část viditelného povrchu Měsíce je osvětlena Sluncem.
Stáří Měsíce vyjadřuje, jaká doba uplynula od okamžiku, kdy nastal naposledy Nov.